SS Ahnenerbe – úvod

Upozorňujeme, že tento text neslouží k jakémukoliv obhajování nacismu. Je výhradně určen pro studování nikoliv propagaci.

 

SS Ahnenerbe

Ahnenerbe SS – Dědictví předků – Deutsche Ahnenerbe – Německé dědictví předků.

 

 

Německá společnost pro výzkum mystických nauk, která vznikla v r. 1932 pod názvem Německé dědictví předků – Společnost pro studium prehistorie duchovního dědictví (Deutsche Ahnenerbe – Studiengesellschaft für Geistesurgeschichte) za účelem výzkumu germánské mytologie a historie.

Od počátku byla přímo spjata s okultní Společností Thule, jejíž představitel Hermann Wirth později stanul v čele ústavu, a Společností Vrilu. Od r. 1939 se stala státní badatelskou institucí pod patronátem SS, jejímž posláním bylo vědecké zdůvodnění výjimečnosti germánské rasy, a postupně se rozrostla do gigantických rozměrů.

 

 

Himmler vyslal několik archeologických expedicí do různých částí světa, především na Island a do Grónska, ale také do Jižní Ameriky, a dokonce i do Tibetu. Všude měly pátrat po souvislostech s Atlantidou a snažit se najít potomky této staré civilizace. Himmlerovým duchovním vůdcem v tomto úsilí se stal Rakušan Herbert Willigut. V osmdesátých letech o něm napsal bývalý Himmlerův pobočník Karl Wolff: “Byl plukovníkem rakouské armády. V SS dostal pseudonym Weisthor. Thor je starogermánský bůh a Weis znamenalo, že patří k vyvoleným, chytrým lidem. Weisthor se mimo jiné zabýval starými náboženstvími. Životní poslání spatřoval v předávání vědomostí a zkušeností organizaci SS, která se podle jeho názoru měla stát nadějí lidstva, elitou “tisícileté říše”. Herbert Willigut zvaný Weisthor byl pověřen vedením a organizováním německých archeologických výzkumů v letech 1933 až 1939.

Sám o sobě prohlašoval, že je jedním z vyvolených a že jeho původ sahá až k Atlanťanům. Tvrdil také, že má nadpřirozené schopnosti a dokáže si vybavit prehistorické události, které jeho předci prožívali. A tak ukazoval Himmlerovi bývalá posvátná místa árijské superrasy, dodával SS patřičné symboly a oživil staré keltské runy. Willigut rovněž navrhoval stříbrné prsteny, které nosili předáci SS. Byly na nich čtyři runové symboly a uprostřed mezi nimi proslavená lebka.

V roce 1935 začlenil Himmler Ahnenerbe do svého osobního štábu. Koncem třicátých let to byla nejdůležitější instituce, která financovala německé archeologické výzkumy doma i v zahraničí. Koncem třicátých let inspirovala Himmlera další kniha – osmadvacetiletého, dosud neznámého autora Otto Rahna, který ji nazval Křižácké výpravy proti svatému grálu . Psal v ní o německých knížatech, kteří byli nositeli staré německé víry a zvyků, vyznavači svatého grálu a sídlili na hradě v Pyrenejích v jižní Francii.

 

 

Rahn byl pozván do Berlína a stal se členem nejužšího týmu Himmlerových spolupracovníků. Nevypravil se však do Francie pro svatý grál, naopak byl poslán do severských zemí. Vedl expedice na Island a do Grónska, aby našel důkazy existence starých Atlanťanů a potvrzení teorie o přesunu lidí po zamrzlém ledovcovém příkrovu. Expedice byla neúspěšná. Pak se jejich pozornost soustředila na Tibet, kde byl výzkumy pověřen Ernst Schäfer. Také on tam měl hledat pozůstatky Atlanťanů. Všichni členové expedice byli členy SS. Jedním z hlavních úkolů bylo zkoumání a měření fyziologických rysů Tibeťanů.

V době, kdy vypukla válka, byl už tým Ahnenerbe docela jiný, složený převážně ze seriózních archeologů. Nový tým profesionálních archeologů měl poměrně dobré podmínky k výzkumům.

Bohužel spousta jejich výzkumů nebyla dokončena a většina byla radši spálena než aby se dostala do rukou bolševickým hordám.

Autor příspěvku: administrator

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *